Ahoj,
Dnešní den pro mě začal poměrně pozdě, probudil jsem se totiž za pět minut dvanáct. Protože jsme včera navštívili město s mými katalánskými přáteli. Po cestě jsme přibrali ještě několik Italů a nakonec jsme ve městě navštívili velice příjemnou hospůdku, která se podobala vnitřku hospody v Dominu v Plzni. Ale zpátky k dnešnímu dni. Protože jsem vstal téměř ve dvannáct, stihl jsem si akorát propláchnout oči, vyčistit zuby a pelášil jsem na oběd do RU. První překvapení toho dne na mě čekalo hned na mých dveřích. Papírek se vzkazem, že mě v předešlém dni navštívil deratizátor s přípravkem proti broukům a ať tyto přípravky z pokoje neodstraňuju, mě trochu pobavil a trochu vyděsil. No ale nebyl čas moc přemýšlet a tak jsem utíkal na oběd. Po obědě jsem strávil celé odpoledne v Ikee, která se nachází na druhém konci města s ostatními Španěly a po návratu jsem si konečně zařídil tarif u francouzského operátora. Mám tedy již kde bydlet, co jíst, přístup k internetu a teď snad i francouzského operátora. Myslím, že je to tu lepší a lepší. A co jsem si hlavně odnesl z dnešního dne? Zjistil jsem, že můj přízvuk je zřejmě silnější, než jsem si doposud uvědomoval, protože stejná věta vyslovená mnou a Italkou byla pro Francouzku v prvním případě nesrozumitelná a pak již srozumitelná. A jelikož se mi to nestalo poprvý, měl bych na tom asi zapracovat. Takže každý den vypiju lahev vína a sním kus sýra. :) Buďto Francouz a nebo aspoň noblesně vypadající alkoholik :D Dnešní večeři jsem strávil ve společnosti mě blízce známé polskošpanělské, ale vrchol večeře měl teprve nastat. To když jsem se vracel na pokoj a objevil jsem přímo na stole švába, nastal hon, který nejdříve vyhrál prchající oběť, ale nakonec jsem ho dostihl a rozmáčkl. Když jsem pak vyprávěl tu historku svým společníkům, Alvaro mi prozradil, že už se ve svém pokoji setkal s několika šváby. Jako bych to přivolal, když se vracel Alvaro na pokoj, jeden šváb se mu probíhal zrovna po jeho nedokončené večeři. Tak jsme se rozhodli, že bude lepší, když sejdeme dolu k počítači, který slouží všem studentům a pokusíme se vyplnit žádost o příspěvek na bydlení od francouzské vlády. Byrokracie, která nikdy nekončí, se projevila i tady. Nekonečný sled formulářů, ve kterých nebylo nouzi o slova, které bych ani ve slovníku nenašel, otázky na jméno matky za svobodna na můj rodinný stav a jak dlouho to trvá (trochu bizardní, když píšete svobodný a od data narození) a na začátek školy 1. srpna 2012, kdy zkrátka nefungovalo napsat 3. září 2012, ale prostě datum předtím, čímž tedy nevím, zda chtěli datum mého vstupu do první třídy či co, ale to vše mě natolik odradilo, že jsem to raději ukončil a počkám si na vhodný okamžik s někým více informovaným. Možná že to francouzská vláda dělá takto schválně, aby nemusela přispívat moc velkému množství cizinců. No a tím jsem se vyčerpal natolik, že jsem se rozhodl, že nejlepší bude si lehnout a spát. Úklid bude muset počkat na pátek! Bon nuit!
